Stačí nasadit 10 cyklistů a sledovat, jak si v závodě povedouOkořeň si sledování nejslavnějších cyklistických závodů zábavnou cyklistickou tipovačkou...
Profipeloton Facebook Page Profipeloton Twitter Page Profipeloton Instagram Page


„Jsme taková simulace ProTour týmu“ aneb jak to šlape v AWT-GreenWay

Už dávno jsem poznal, že bolestivá procenta a kilometry nejsou hodnoty, které bych pro sebe vyhledával. Přesto jsem se vydal na návštěvu do světa vyznavačů nádherného a hlavně náročného sportu na závod Okolo Slovenska.

13.06.2015 / 10:16

Polská síla. Kasper vyzval mechaniky na páku
Trochu překvapivý je hned nástup do týmového autobusu, bíle potažené sedačky, pohovky, kávovar, několik obrazovek, WC, sprcha. Vše co se může na delší přejezdy a pobyty hodit. Autobus je dědictvím od “velkého týmu“, tedy Etixx – Quick Step, a ačkoliv vypadá hodně zachovale, hlavní stáj si už koupila ještě dražší a modernější. Z Brna jsme za pár hodin u hranic s Maďarskem a tam už obědvá a pracuje zbytek osazenstva. K malému kamionu, u kterého se točí mechanici s maséry, si přichází pro kola jezdci. Veselý Polák Przemyslaw Kasperkiewicz, přezdívaný Kasper, vyzývá na souboj v páce oba mechaniky. “Nemáš šanci,“ zahlásí vždy po prvním náporu každého soupeře a svá slova vítězstvím potvrdí.
Jako poslední se k týmu připojí sportovní ředitel René Andrle a hned začne popichovat zkušeného řidiče pana Rejholce a probírá situaci se závodníky. Jede se na prezentaci a exhibici do nedalekého města Šahy. Po shonu před startem slovenský zástupce v AWT Erik Baška ve vyřazovacím závodu brzy končí, před pětidenním etapákem není nutné riskovat.
Další den už se bude závodit zostra. “Start je ve 12, vyjedeme v 10:30,“ plánuje před třináct kilometrů dlouhým přejezdem ke startu sportovní ředitel Andrle. Takže začneme v 7:30, řeknou si při večeři mechanici a maséři.
A je tomu tak. O půl osmé už jsou od masérů na stole v hotelové jídelně nachystané bonusové suroviny, ke standardní šunce a tavenému sýru tak přibyly cereálie, olivový olej, různé džemy a taky nutella. Závodníci ale přijdou až později, to už mechanici na placu za hotelem vyskládávají kola, všechno vyleští, namažou, dvakrát ověří a vyladí. Ještě správně přidělat čipy a startovní čísla od pořadatelů. Jednu várku v celkové ceně menšího rodinného domku odnést do zavazadlového prostoru autobusu, další rezervní kola se naskládají na nosič doprovodného auta. Lídři na kraj, kola domestiků jsou na těžko přístupné prostřední části nosiče.

Erik Baška ve vyřazovacích závodě

Rýže v obalu od másla a Saganova voda
Maséři také nezaháleli. Do tvrdšího alobalu, do kterého se běžně balí máslo, nachystali ztuhlou rýži s banánem, kostka je obalená v kokosu. “Dejte si,“ dávají mi jeden balíček a později si tuto energii sbalenou na cesty opravdu vychutnávám, přesnou metodu výroby bohužel neznám.
Spínací špendlíky a startovní čísla. Připnutí černobílého čtverce na dres, to je hlavní náplň pro jezdce před příjezdem do startu první etapy. V úložném prostoru u sedačky najdou mladíci balenou slovenskou vodu. „Slovakian Water. We will be strong and fast like Sagan!“ usmívají se a připomínají hvězdu týmu Tinkoff-Saxo.
Pak už si bere slovo René Andrle, a zatímco si venku kolemjdoucí zvědavě prohlížejí zaparkovaný autobus, anglicky sděluje šestici závodníků, na koho a na co si mají dát pozor.
Start etapy neuvidím, čtvrt hodiny předem jedeme s maséry na úsek vyhrazený k předání taštiček k občerstvení, vyrážíme za Bánskou Bystrici. Školáci, kteří dostali kvůli závodu propustku z lavic, našemu předvoji nadšeně mávají, i osamocená pestrobarevná dodávka bez kol na střeše jim udělala radost. Jak se jim líbil stotřicetičlenný peloton a padesát aut v konvoji, to už nevíme.
Na stokilometrové cestě míjíme několik opravovaných úseků i různě rozbitých železničních přejezdů a soigneur Stanislav Tancer mi říká, jak se vrátil k cyklistice od potápění. “Nechci tam nikoho hanit, ale za cyklistikou je víc práce a já jsem v tomhle prostředí radši.“
V úseku “bufetu“ odstavíme dodávku a ve vedru za chvíli přijíždí závod a Kasper si bere od maséra Standy taštičku, kousek dál je nachystaný s dalšími zásobami jeho kolega Jirka.

Maximilian Schachmann měl před závodem zdravotní problémy


Legrácky i boj na čele pelotonu
U krajnice podle domluvy zastaví závodní Superb AWT a dál pokračuji v race caru. Vypjatá nálada se nekoná, mechanik Jaromír Friede příliš nemluví, domácí sportovní ředitel Martin Riška nás upozorňuje na vrch Kráľova hoľa, na horu ale peloton nezamíří. Závodem se baví i sportovní ředitel René Andrle. Za odměnu troubí pro mávající školáky, zastavuje a vyptává se diváků, jaká je situace na čele závodu. Vtipkuje i s fotografy a s řidiči dalších vozů v koloně. Všechno ale není jen legrace, motor auta se najednou trochu rozvrní a už letíme z dvacátého místa v konvoji vpřed, k závoďákům na čele pelotonu. “Všichni dopředu,“ křičí z okýnka Andrle a tým AWT začíná pracovat na stahování úniku. Dílo se za chvíli podaří a ředitel je spokojený: „Ukázali jsme sílu,“ říká a dodává: “Dnes vyhraje Baška, cítím to.“ Předpověď a přání zopakuje ještě několikrát, jenže nakonec to tak nedopadá, domácí borec je až šestadvacátý. Výsledek a výkon si vyříkává tým v autobusu, ze kterého teče voda, sprcha je po závodě v permanenci.  Michal Schlegel a Alvaro Cuadros jsou venku nejdříve a jedou s maséry do dalšího hotelu v Popradu napřed, aby se ušetřil čas. “Jsme taková simulace ProTour týmu,“ dozvěděl jsem se od českého reprezentanta v týmu, Michala Schlegla.
Na náměstí před hotelem už stojí kamion, mechanici vyčistí kola a zítra začnou s přípravami zase nanovo. Erik Baška během etapy měnil kolo, výsledek defektu si prohlíží mechanik Jan, bratr Jaromíra Friedeho. “To jsem ještě neviděl... I když to já říkám tady často,“ usměje se. “Spíme dvě noci na jednom hotelu, zítra je před hotelem start a pozítří cíl. Tak dobře nám to skoro nikdy nevyjde, třeba v Polsku jsme jeli na etapu 150 kilometrů a zpátky zase 150. To pak kola chystáme při světlech do desíti večer nebo to doděláváme až ráno. Teď to máme rychle, stihneme i večeři,“ oceňuje mechanik Jaromír.
Večeře je připravena u velkého stolu v loveckém salónku a honosné prostředí překvapí všechny příchozí. Ale únava je hned po prvním dnu trochu znát.
 O půl osmé ráno už zase tým pracuje, René Andrle prezentuje vybavení týmového autobusu dětem v cyklistických dresech a dává jim rady do cyklistického života. “Učíte se cizí jazyky? Musíte se umět domluvit,“ zdůrazňuje a přidává úsměvné historky z juniorských let. Ale za pár chvíli už se jede dál. Autobus, porada a na start. Další etapy napíší zase jiné příběhy…



SH

Blížila se bouřka, na cestu se někteří první den nepouštěli Příprava doprovodného vozu Čekání na prezentaci se sportovním ředitelem Martinem Riškou Tým na prezentaci v městě Šahy Snídaně připravená od hotelu a masérů Mechanik Jan Friede připravuje rezervní kolo A Jaromír Friede chystá závodní Vozový park AWT-GreenWay Alvaro Cuadros opatřuje svůj dres startovním číslem Závodní kola v útrobách autobusu Taštičky nachystané na bufetu Už jedou? Předání zásob Michal Schlegel přijel pro bidony a dostává i magnezium Pozávodní očista Masáž pro Michala Schlegla Večeře v hotelu ve Spišské Sobotě (Popradu) René Andrle vypraví mladým návštěvníkům V autobuse je před závodem jídla dost Taktická porada
Zdroj fotografie: profipeloton.cz